Deviation Actions

KoKino-Art's avatar

Don't look back! *STORY*

Published:
By
538 Views
Actually.. I AM DEAD XD XD It took me so many hours and nerves :o I am so happy that I've done it.

Entry for: Mini-event! Wolf's run!
Rider: KoKino
Mount: Jäulon

Journal + 3 Yellow-Green Bullet - F2U! 
Extra picture + 5 Yellow-Green Bullet - F2U! 

---
STORY ( 505 words) CZ: + 2 Yellow-Green Bullet - F2U! 

Je krásné zimní ráno. Obloha je narůžovělá, vzduch svěží a já jsem plná energie. Měla jsem chuť něco podniknout a už dlouho jsem plánovala se vydat na ostrov Kröh. Neváhala jsem a šla jsem do stájí pro Jäulona. Jäulon je překrásný lesní hřebec, jeho modré oči se na mě vždy velmi mile dívají, je to hodný a laskavý kůň. Nasadila jsem mu uzdu posazenou krásnými zelenými kameny a osedlala jsem jej. Na tento výlet jsem se moc těšila. Cesta byla poměrně dlouhá, museli jsme několikrát přenocovat, ale to pro nás nebylo překážkou. Pomalu jsme se začali blížit k pobřeží, kde nás čekal krásný pohled na ostrovy při západu slunce. S Jäulonem jsme se nemohli vynadívat. Na noc jsme zde u pobřeží přespali a ráno jsme vyrazili na moře. Zpočátku bylo klidné, ale jakmile jsme se čím dál víc blížili k ostrovu, moře se zdálo být rozbouřenější a divočejší. Pluli jsme v husté mlze a těsně před pobřežím jsem si všimla několika červených a modrých světýlek v dáli. Nevěděla jsem co to je, zalekla jsem se, ale byla jsem velmi zvědavá a měla chuť to objevit. Jaülon šel nejistým krokem, v dáli bylo slyšet burácení, otřesy a výbuchy. Byli jsme čím dal blíž a blíž a najednou se za horami a nad horami a na zemi a všude kolem objevili obři! Kousek od těchto obrů byl dav lidí, možná chtěli pomoct, neváhala jsem a popohnala jsem Jäulona, aby mě k nim zavezl. Jakmile jsme k nim přijeli, byli jsme příjemně překvapeni. Tito lidé žádnou pomoc nepotřebovali, ale konal se zde závod Wolf’s run! Pořadatelé závodu nám vysvětlili, že je závod velmi nebezpečný a že musíme mít vlajku našich stájí. Ale kdo by čekal, že zrovna dnes na Kröhu narazíme na závod. Neměla jsem s sebou vlajku, ale jeden velmi milý účastník mi utrhl kus z té jeho, a tak jsem na ni napsala logo a přivázala ji k pravému rohu Jäulona. Před námi běželo několik jezdců, obři po nich házeli velké kameny, kterým se jen těsně vyhýbali. Běhal mi z toho mráz po zádech, ale chtěla jsem vyhrát. Museli jsme do toho dát tedy všechno. Jäulon očividně moc nevěděl o co jde, jelikož celou dobu co jsme čekali byl skloněný k zemi a ochutnával tamní sníh. Nějací obři nebo konkurence v závodě mu nemotala hlavu. Přišli jsme na řadu. Ruce se mi ze strachu třásly, ale musela jsem se ovládnout, obávala jsem se, že by můj nejistý hlas mohl Jäulona znepokojit. Vyrazili jsme velmi rychle, slyšela jsem jak za námi dopadají velké zmrzlé a zapálené kameny a cítila jejich otřesy při dopadu. My jsme byli ovšem velmi rychlí a žádný kámen neměl šanci nás zasáhnout. Obři byli velmi rozzuření a slyšela jsem v dáli jejich hlasité bručení. Byla tma, neviděla jsem ani slunce, ani oblohu, byly vidět jen rudé a modré mraky. Stále jsme běželi, nezastavovali jsme, slyšela jsem Jäulonův hlasitý dech a jakmile jsem já i Jäulon spatřili cílové vlajky, tak se nám ulevilo. Projeli jsme cílem a věděli jsme, že je to za námi.

---

Used stock: fav.me/d9apg7b :iconxxmysterystockxx:
Image details
Image size
4200x3500px 3.98 MB
© 2017 - 2022 KoKino-Art
Comments24
Join the community to add your comment. Already a deviant? Log In
prte1's avatar
 Oh můj bože! :o Tak toto, Jaulon, sníh, elementárníci :o Co k tomu říci? :heart:
Já ale fakt z toho dokonalého sněhu nemohu :o